Školní řád | Klasifikační řád | Řád školní družiny

Společenství školy tvoří 

• žáci a jejich zákonní zástupci
• všichni zaměstnanci školy

Všichni se řídí zásadami slušného chování, jsou k sobě tolerantní, chovají se k sobě s úctou a respektem, vytvářejí podmínky pro otevřenou vzájemnou komunikaci. Jsou odpovědni za své jednání a svobodní do té míry, pokud neomezují práva ostatních. Vzájemné vztahy, práva a povinnosti všech členů společenství upravuje tento školní řád. 

Obecná ustanovení

Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí organizačního řádu školy. 

I. Provoz a vnitřní režim školy     

A. Režim činnosti ve škole  

1.       a)  Vyučování začíná v 8.00 hodin a končí nejpozději v 17.00 hodin. Vyučování výjimečně zařazené na dřívější dobu nesmí  začínat dříve než v 7 hodin.  Vyučovací hodina trvá 45 minut. Vyučování probíhá podle časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek, které je přílohou tohoto řádu, žáci i jejich zákonní zástupci jsou s ním seznámeni vždy na začátku školního roku a následně při případných změnách. Řád je veřejně přístupný. Rámcový vzdělávací program školy může pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat, v tomto případě je odlišná doba ukončení vyučování oznámena rodičům.  

               b) Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 20 minut, po třetí vyučovací hodině 15 minut. Odpolední vyučování začíná nejdříve 50 minut po ukončení dopoledního vyučování. O všech přestávkách je umožněn pohyb dětí mimo třídu. Velké přestávky jsou za příznivého počasí určeny k pobytu dětí mimo budovu školy, v případě nepříznivého počasí žáci využívají  tělocvičny.

                c) Provoz školy probíhá ve všedních dnech, od 7.00 do 17.00 hodin. Úřední hodiny ekonomky, hospodářky a pracovní doba školníka jsou vyznačeny u vstupu do kanceláří.    

2. Školní budova se pro žáky otevírá v 7.40 hodin  (žákům je umožněn vstup do budovy nejméně 20 minut před začátkem dopoledního vyučování) a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dozor. Dozor nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehled dozorů je vyvěšen na všech úsecích, kde dozor probíhá.    

3. Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky do skříněk a  odcházejí do učeben. V šatnách se nezdržují a nevysedávají tam. V průběhu vyučování jsou šatny uzavřeny.    

4. Při organizaci výuky jinak, než v rozvrhem určených vyučovacích hodinách,  a při s vyučováním souvisejících akcích, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.  

5. Nejvyšší počet žáků ve třídě je obecně 30, výjimky schvaluje zřizovatel. 

6. Při výuce některých předmětů, zejména volitelných a nepovinných, lze dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy. Počet skupin a počet žáků ve skupině je určen rozvrhem na začátku školního roku, zejména podle prostorových, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu. Vyhláška č. 48/2005 Sb. . 

7. Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám  žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. 

8. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků, při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. 

9. V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce. 

10. Za pobyt žáka ve školní družině a školním klubu platí zástupci žáka poplatek. Výši úplaty stanoví ředitel školy ve směrnici pro činnost školní družiny a zveřejňuje na veřejně přístupném místě. Poplatek je splatný předem. O snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případě dětí se sociálním znevýhodněním, rozhoduje ředitel školy, podrobnosti jsou opět uvedeny ve směrnici pro činnost školní družiny. 

B. Režim při akcích mimo školu 

1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy - pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům. 

2.            a) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy.  
b)   Škola při plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla:

·        každou plánovanou akci mimo budovu školy předem projedná organizující pedagog s vedením školy, zejména s ohledem na zajištění BOZP

·        akce se považuje za schválenou uvedením v týdenním plánu práce školy, kde zároveň s časovým rozpisem uvede ředitel školy jména doprovázejících osob 

3. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání,  zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 1 den předem zákonným zástupcům žáků písemně. 

4. Při přecházení žáků na místa vyučování a při akcích konaných mimo budovu   školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské   kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích   zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají   všech pokynů pracovníků tohoto zařízení. 

5. Pro pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní směrnice školy zahrnující i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků:

·        směrnice pro školy v přírodě

·        lyžařské výcvikové kurzy

·        zahraniční výjezdy

·        školní výlety

Za dodržování předpisů o BOZP odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy.

6. Součástí výuky je také plavecký výcvik a lyžařský výcvik. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako tenis, školy v přírodě, atd. Těchto aktivit se  účastní pouze žáci zdravotně způsobilí. Zákonní zástupci doloží škole písemné potvrzení o zdravotní, případně jiné způsobilosti dítěte.  

7. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka, včetně klasifikace na vysvědčení.  

II. Práva a povinností žáků, jejich zákonných zástupců a zaměstnanců školy,  pravidla vzájemných vztahů 

A. Práva a povinnosti žáků 

1. Žáci mají právo 

a)    na vzdělávání a školské služby podle školského zákona 

b)   na dodržování Úmluvy o právech dítěte (OSN 20.11.1989),   na ochranu svých osobních údajů 

c) být informováni o průběhu a výsledcích svého vzdělávání

·        na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání

·        požádat o pomoc učitele, pokud nerozumí učivu

·        omluvit se učiteli na začátku hodiny, pokud se z vážných důvodů nemohli připravit na vyučování

·        znát kritéria hodnocení své práce a být hodnoceni objektivně a tak, aby svému hodnocení rozuměli 

d) vhodnou formou se sami nebo prostřednictvím svého zástupce vyjadřovat  ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí svého vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, odvolat se ke svému třídnímu učiteli, případně řediteli školy, pokud jsou přesvědčeni o nespravedlivém hodnocení své činnosti nebo chování 

e) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat 

f)  na ochranu dospělou osobou a obranu před ponižováním své osobnosti 

2. Žáci  jsou povinni 

a) - pravidelně a včas docházet do školy, vzdělávat se podle svých schopností a podle rozvrhu hodin se účastnit   činností organizovaných školou

     - přihlášení žáci jsou povinni účastnit se výuky  nepovinných   předmětů, docházet do zájmových kroužků, do školní družiny   a školního klubu  

b) dodržovat školní a vnitřní řád,  předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a    bezpečnosti s  nimiž byli seznámeni 

c) plnit pokyny pedagogických a provozních pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem

·        dodržovat základní normy společenského chování

·        při vstupu do školy se přezouvat

·        být přítomni včas ve třídě na svém místě na začátku každé vyučovací hodiny a na každou hodinu být připraveni, nosit do školy učebnice a školní potřeby   podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů     

·        vypnout mobilní telefon v době vyučování

·        neopustit budovu školy v době vyučování bez souhlasu učitele

·        v budově školy mimo vyučování se  zdržovat pouze s výslovným souhlasem ped. pracovníka, který tím zároveň přebírá odpovědnost jako dozor nad těmito žáky 

d)  chodit do školy vhodně a čistě  upraveni a oblečeni  

e) zacházet s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržovat své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chránit   majetek před poškozením  

f) chránit své zdraví i zdraví spolužáků; jsou zakázány  všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití alkoholických nápojů, zneužívání návykových a zdraví škodlivých   látek)      

g) nenosit do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost, cenné předměty, včetně šperků a mobilních telefonů odkládají pouze na místa k tomu určená  

3. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy i vůči spolužákům se vždy považují za závažné  porušení povinností stanovených tímto Řádem. 

4. Při porušení povinností stanovených tímto školním řádem, budou použita kárná opatření a opatření k posílení kázně v souladu s klasifikačním řádem.

Přestupky žáka řeší vyučující ve spolupráci s třídním učitelem, výchovným poradcem a vedením školy. Dále jsou  projednávány ve výchovné komisi a  pedagogické radě. Výchovnou komisi tvoří, výchovný poradce-předseda, třídní učitel, zákonný zástupce žáka, zástupce ředitele školy, ředitel školy, dle potřeby může být přizván pracovník oddělení sociálně právní ochrany dětí a práce s rodinou, psycholog, zástupce zřizovatele, zástupce policie a další. 

Škola neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci a zaznamená je do dokumentace školy. 

B. Práva a povinnosti rodičů (zákonných zástupců) 

1. Rodiče mají právo 

a) být informováni o průběhu vzdělávání svého dítěte, jeho chování a o dalších záležitostech  souvisejících se školní docházkou 

b) znát kritéria hodnocení, vznášet dotazy a jednat s kterýmkoliv zaměstnancem školy 

c)   na ochranu osobních údajů o dítěti a rodině 

d)   hájit přiměřeným způsobem oprávněné zájmy svého dítěte 

e)   být zvoleni do orgánu zastupujícího rodiče (školské rady) 

2. Rodiče mají povinnost 

a)    zajímat se o průběh vzdělávání a chování svého dítěte, na vyzvání pedagogických  pracovníků se dostavit do školy k projednání záležitostí, které se týkají jejich dítě

b) - oznamovat škole údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a školského zákona č. 561/2004 Sb., další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v těchto údajích (školní matrika) -  informovat o zdravotním stavu dítěte a všech skutečnostech, které jsou pro školu      důležité k zabezpečení vhodného způsobu vzdělávání a k zajištění ochrany zdraví žáka 

c) zajistit pravidelnou docházku svého dítěte do školy, odhlásit své dítě z výuky nepovinného předmětu nebo zájmového kroužku vždy ke konci pololetí, ze školní družiny a školního klubu ke konci měsíce, v případě, že nemají o nabízené služby zájem 

d) doložit důvody nepřítomnosti  ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka; škola, pokud to považuje za nezbytné, může požadovat doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci lékařem, a to pouze jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem 

3. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád následovně: Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze na základě písemné omluvy rodičů, kterou žák předloží vyučujícímu hodiny, z níž se omlouvá (při uvolnění na jednu hodinu), nebo třídnímu učiteli – při uvolnění na více hodin. 

4. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. 

C. Práva a povinnosti zaměstnanců 

1.    Zaměstnanci  mají  právo 

a)   být informováni o dění ve škole, které se jich týká 

b)   udělovat žákovi pokyny a požadovat od žáka jeho jméno, jméno třídního učitele, ŽK  pro zapsání sdělení rodičům, případně kontakt na rodiče

c)   vyjádřit názor ke všem problémům ve škole a vůči odpovědným osobám (vedení školy) bez jakýchkoliv důsledků, obdržet odpověď na  dotazy          týkající se provozu školy 

2.    Zaměstnanci mají povinnost 

a)    respektovat Úmluvu o právech dítěte, vždy dodržovat partnerský vztah k žákům i rodičům, dbát, aby byla respektována osobnost každého dítěte bez ohledu na věk a aktivně je chránit před psychickým či fyzickým ubližováním a ponižováním 

b) dodržovat pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení vydaný MŠMT ČR č.j.14269/2001-26, vnitřní směrnice školy a pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví 

3.  Zaměstnanci školy  

a) Všichni vyučující zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při   činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláním. 

                  b) Učitelé evidují a kontrolují absenci žáků. Vyžadují od rodičů omluvu nepřítomnosti. Na žádost rodičů uvolňují žáka z vyučování, vždy na základě písemné žádosti o uvolnění. Není možné uvolnění telefonem, mailem či faxem. 

c) Učitelé a vychovatelé přicházejí do školy nejméně 15 minut před zahájením vyučování a výchovné činnosti, vždy však, dostatečně včas před výkonem dozoru nad žáky. 

d) Po skončení poslední vyučovací hodiny zkontrolují pořádek ve třídě, uzavření oken, uzavření přívodu vody a vypnutí elektrických spotřebičů. Pedagog odchází ze třídy poslední, uzamyká ji. Třídní knihu odnáší do sborovny. Při odchodu z budovy kontrolují zaměstnanci uzavření a zajištění  oken a dveří v kabinetech. Ve sborovně se včas seznámí s úkoly a přehledem zastupování a dozorů na další dny. 

III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 

1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci, pedagogickými i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům. 

2. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby   neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob. 

3. Žáci se mimo vyučování nezdržují v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dozor způsobilou osobou.  

4. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou,  žáci hlásí ihned vyučujícímu, nebo pedagogickému dozoru. 

5.  Škola vede evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v I./ 8, vyhotovuje a předává záznam o úrazu zákonným zástupcům, stanoveným orgánům a institucím. 

6. V budově lze používat pouze evidované elektrické spotřebiče. K vaření vody na nápoje je povoleno používat pouze varné konvice zakoupené školou, v době mimo provoz musí být konvice umístěna mimo podložku, ze které je napájena el. energií.  

7. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele.  

8. Při výuce na všech sportovištích školy, všech odborných pracovnách - dílnách, na pozemcích, v laboratoři   zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny,   dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení   žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami. 

9. Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat  první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy. 

10. Vstup do školní budovy je volně přístupný zvenčí pouze v době, kdy je dozírajícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob: 6.55 - 17.00. Každý z pracovníků školy, který  otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovaně po budově. Během provozu školy jsou zevnitř volně otevíratelné  dveře hlavního vchodu i všech únikových východů. 

11. Ve všech  prostorách školy platí přísný zákaz  požívání   alkoholu, kouření, ponechávat peníze   v hotovosti a osobní cenné věci volně ve stolech, skříních ve třídě  i v kabinetech, ponechávat je ve škole přes noc.  

12. Všichni zaměstnanci školy přihlíží k základním fyziologickým potřebám  žáků  a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Poskytují žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. 

13. Po poslední vyučovací hodině dopoledního a odpoledního vyučování vyučující předává žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny,  vychovatelkám školní družiny, ostatní odvádí do šaten. Žáci 5. – 9. tříd odchází  po skončení dopolední výuky samostatně do šaten (ŠD, ŠK, ŠJ), po 6. a všech dalších vyučovacích hodinách odvádí žáky do šaten vždy učitel.  

14. Pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při   práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky ohrožující zdraví a bezpečnost osob,  závady technického rázu, nedostatečné zajištění budovy apod., je jejich povinností   informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých   schopností a možností zabránit vzniku škody.  

15. Učitelé sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka nebo úrazu   informují bez zbytečných průtahů rodiče postiženého žáka. Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy.  Vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Nemocný (zraněný) žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby.  Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem, nebo který se o něm dověděl první.   

16. Třídní učitelé zodpovídají za to, že každý žák má zapsány v žákovské knížce tyto údaje: rodné číslo, adresu, telefonní čísla rodičů do zaměstnání a domů, adresu a jméno ošetřujícího lékaře, zdravotní pojišťovnu.    

17. Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dozoru dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři atd. Škola odpovídá za žáky v době dané   rozvrhem výuky žáka, včetně nepovinných předmětů, času přestávek  a stravování. 

IV. Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany žáků 

1. U každého svévolného poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků, učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od rodičů žáka, který poškození způsobil. Pokud byl vznik škody umožněn nedostatečným dozorem nad žákem, na náhradu škody od rodičů není právní nárok Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči, je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče. 

2. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí. Každý žák zodpovídá za uzamčení své skříňky, zaměstnanci školy za uzamčení tříd. 

3. Žáci  a zaměstnanci školy odkládají osobní majetek pouze na místa k tomu určená. Případná ztráta věcí, které nesouvisejí s výukou nebo výkonem zaměstnání, nemůže být hrazena z pojištění školy.

4. Žákům základních škol (§ 47) jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle Školského zákona. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Žáci jsou povinni řádně pečovat o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a poškozením a vrátit jej v pořádku na konci školního roku.  

V. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1.    Tato pravidla jsou pro svoji rozsáhlost uvedena v dílčí, samostatné části školního řádu - v klasifikačním řádu.  

Závěrečná ustanovení 

1.  Zrušuje se předchozí znění této směrnice, Směrnice nabývá účinnosti dnem : 1. 1. 2005

V Praze 1. 1. 2005                                                                  Mgr. Albert Hotový

                                                                                               ředitel školy

Dodatek č. 1

III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

18. Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem

Postupy školy : 

1.      Škola vytváří podmínky pro předcházení výskytu případů užívání návykových látek v prostorách školy a jejího areálu, včetně všech školních akcí i mimoškolní činnosti.

2.      Zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně veškerých školních akcí.

3.      Školním řádem školy jasně vymezuje zákaz užívání návykových látek ve škole, jejich nošení do školy.

4.      Poskytuje žákům a zákonným zástupcům nezbytné informace nutné k zajištění jejich ochrany před tímto jevem.

5.      Poskytuje žákům věcné a pravdivé informace o návykových látkách formou, která je přiměřená jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji.

6.      Působí na žáky v oblasti primární prevence užívání návykových látek.

7.      Do veškerých poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví budou zakotveny informace o nebezpečnosti užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.

8.      Poskytuje žákům, kteří mají s užíváním návykových látek problémy, jakož i jejich zákonným zástupcům, informace o pomáhajících institucích a možnostech řešení situace.

9.      Při řešení případů souvisejících s užíváním návykových látek nebo distribucí OPL je třeba spolupracovat s dalšími zainteresovanými institucemi – Policie ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí, školská poradenská zařízení apod.

10.  V případech, které stanoví zákon, plnit ohlašovací povinnost směrem k orgánům činným v trestním řízení, orgánům sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům žáka.

18.1. Tabákové výrobky

Ve vnitřních i vnějších prostorách všech typů škol je zakázáno kouřit. Kouřit zde nesmějí žádné osoby a není možné ani zřizovat kuřárny nebo místa pro kouření vyhrazená.

1.      Prostory školy jsou označeny viditelným textem doplněným grafickou značkou zákazu kouření. Takto jsou označeny vnitřní i vnější prostory.

2.      Kouření v prostorách školy je zakázáno pod sankcemi uvedenými ve vyhlášce o základním vzdělávání.

Konzumace tabákových výrobků ve škole

1.      V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci tabákových výrobků v prostorách školy, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2.      Tabákový výrobek je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3.      Pedagogický pracovník dále postupuje podle školního řádu školy: o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka, (zejména odkud, od koho má tabákový výrobek), který založí školní metodik prevence do své agendy.

4.      V případě porušení zákazu kouření informuje třídní učitel zákonného zástupce nezletilého žáka.

5.      V závažných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliže se jednání opakuje, vyrozumí škola orgán-sociálně právní ochrany obce s rozšířenou působností. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc.

6.      Z konzumace tabákových výrobků ve škole je třeba vyvodit sankce tímto stanovené školním řádem - postupuje se podle vyhlášky pro příslušný stupeň vzdělávání.

18.2. Alkohol

Prodej nebo podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let je v ČR zakázáno. Zakázáno je rovněž osobám mladším 18 let alkohol nabízet, anebo je v konzumaci alkoholu podporovat.

1.      Tímto dodatkem ve školním řádu škola stanovuje zákaz užívání alkoholu v prostorách školy v době školního vyučování i na všech akcích školou pořádaných.

2.      Podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let může být trestným činem nebo přestupkem.

Konzumace alkoholu ve škole

1.      V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu v prostorách školy, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2.            Alkohol je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3.            Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

4.            V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.

5.            Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy: O události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud, od koho má alkohol), který založí školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy.

6.            V případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

7.            Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností vyžadovat pomoc.

8.            Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky.

9.            Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte.  Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.    

10.        V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola potřebné informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.

11.        Z konzumace alkoholu ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných žáků k užívání alkoholických nápojů.

12.        V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce nebo zletilého žáka či studenta s orientačním testováním žáka na přítomnost alkoholu. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka.

13.        Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem alkoholu, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.

Nález alkoholu ve škole

1. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy alkohol, postupují takto:

a)      Tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury.

b)      O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

c)      Nalezenou tekutinu uloží u vedení školy pro případ usvědčujícího důkazu.

d)      Zpracují stručný záznam o události.

2. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka alkohol, postupují takto:

a)      Zabavenou tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

b)      O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

c)      O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením žáka, u kterého byl alkohol nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce. Zápis záznamu založí školní metodik prevence do své agendy.

d)      O nálezu vyrozumí zákonného zástupce žáka, a v případě, že se jedná o opakovaný nález u téhož žáka, i orgán sociálně-právní ochrany dítěte, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností.

e)      V případě podezření, že alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u žáka, který se jím intoxikoval, předají zajištěnou tekutinu přivolanému lékaři.

18.3. Omamné a psychotropní látky 

Zzakázána je výroba, distribuce, přechovávání, šíření i propagace omamných a psychotropních látek, a to bez ohledu na věk žáka a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo. Zakázáno je rovněž navádění k užívání těchto látek.

1.      Tímto školním řádem škola stanovuje zákaz užívání OPL a jejich distribuci a přechovávání. Současně stanovuje zákaz vstupu do školy pod jejich vlivem. Školním řádem stanovuje rovněž tyto sankci za porušení zákazu: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Porušení zákazu bude vždy projednáváno na pedagogické radě za účelem hodnocení klasifikace chování žáka.

2.      Ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a 188 a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, se sám vystavuje trestnímu stíhání. Překazit takový čin lze tím, že ho včas oznámí orgánům Policie ČR nebo státnímu zástupci.

Konzumace OPL ve škole

1.      V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci OPL v prostorách školy, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2.            Návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3.            Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

4.            V případě, kdy je žák pod vlivem OPL do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.

5.            Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy. Především ihned zajistí vyjádření žáka a vyrozumí vedení školy.

6.            V případě, že žák není schopen pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

7.            V případě, že žák není schopný dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

8.            Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc.

9.            Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy).

10.        Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.

11.        V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.

12.        Z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uživatele. Uživatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, užívání OPL je porušením školního řádu.

13.        Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání.

14.        V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost OPL (zkouška ze slin), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce, resp. žáka staršího 18 let s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka.

15.        Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem OPL, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.

Distribuce OPL ve škole

1.      Distribuce OPL je v České republice považována za protiprávní jednání. Je proto zakázána a může být kvalifikována jako trestný čin. Množství, které žák distribuuje, není nijak rozhodující.

2.      Přechovávání OPL je také vždy protiprávním jednáním. Množství, které u sebe žák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíže specifikováno buď jako přestupek nebo v případě množství většího než malého jako trestný čin, ale toto množství nemusí mít žádný vliv na kázeňský postih, který je stanovený školním řádem.

3.      Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že ve škole došlo k distribuci OPL, musí o této skutečnosti škola vždy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protože se jedná o podezření ze spáchání trestného činu.

4.      Jestliže se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností.

5.      Pokud v rámci tohoto podezření zajistí pracovníci školy nějakou látku, postupují způsobem popsaným níže.

Nález OPL ve škole  

1.   V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou považují    

    za omamnou nebo psychotropní, postupují takto: 

Látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloží látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, přelep opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ji do školního trezoru.

O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky. 

2. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka látku, kterou považují za omamnou   nebo psychotropní, postupují takto: 

(1)  Zabavenou látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

(2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

(3) O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením žáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen ředitel školy nebo jeho zástupkyně.

(4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce žáka.

(5) V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři. Může to usnadnit léčbu, neboť u řady jedů jsou známy protijedy. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR. 

3.  V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, že některý z žáků má nějakou OPL u sebe,   postupují takto: 

(1) Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této   situace spadá do kompetence Policie ČR.

(2) Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce žáka.

(3) Žáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem. U žáka v žádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.

18.4. Krádeže, vandalizmus

Krádeže, zejména mobilních telefonů, a ničení školního majetku, jsou nejčastějšími formami protiprávního jednáním, se kterými se lze v  prostředí škol setkat.  

Jak postupovat preventivně proti krádežím 

Krádeže jsou protiprávním jednáním a jakmile se škola o takovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení, nebo doporučí poškozenému (jeho zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil.

Nošení cenných věcí do školy je rizikové chování, které může vést k jejich odcizení. Škola doporučuje, že cenné věci, které nesouvisí s vyučováním a vzděláváním nemají žáci do školy nosit, případně je mohou odkládat na místa k tomu určená. Pokud takové místo žáci nemají stanoveno, platí pro ně zákaz odkládání těchto věcí.

I v případě, že bude žákům doporučeno nenosit do školy věci nesouvisející s vyučováním, nelze se odpovědnosti za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech jednostranně zprostit a za klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá do výše 5 000 Kč (§ 1 nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník); pokud budou věci převzaty do úschovy, hradí se škoda bez omezení.     

Pedagogové vedou žáky k tomu, aby dokázali protiprávní jednání rozpoznat, byli všímaví vůči svému okolí a v případě, kdy budou svědky takového jednání, ohlásili věc pedagogickému pracovníkovi školy.

Jak postupovat při nahlášení krádeže žákem 

O události pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného. Věc předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení Policie ČR), nebo poučit poškozeného žáka (jeho zákonného zástupce), že má tuto možnost.V případě, že je znám pachatel, je třeba nahlásit věc orgánu sociálně-právní ochrany (byl-li pachatel mladší 18 let) a současně věc předat orgánům činným v trestním řízení. 

Jak postupovat preventivně proti vandalismu 

Každý je odpovědný za škody, které svým jednáním způsobil, a proto po něm bude škola požadovat náhradu, jestliže škodu způsobil úmyslně nebo z nedbalosti.V poučeních o bezpečnosti a ochraně zdraví je třeba se problematice vzniklých škod věnovat a žáky opakovaně upozorňovat na jednání, které k poškození majetku vede a jak se takovému jednání vyhnout. 

Jak postupovat při vzniku škody

Jakmile vznikne škoda na školním majetku, je třeba o celé záležitosti vyhotovit záznam a pokusit se odhalit viníka. V případě, že viníka škola zná, může na něm (jeho zákonném zástupci) vymáhat náhradu škody. V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradu škody, může škola vymáhat náhradu soudní cestou. 

18.5. Oblast prevence užívání návykových látek  

Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky, ve škole s nimi manipulovat. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením. 

Požívání omamných a psychotropních látek (dále jen „OPL“) osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany dětí. 

(1) V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci žáka.  

(2) Škola je povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky.

(3) Distribuce dle § 187 trestního zákona  a  šíření OPL dle § 188 trestního zákona je v ČR zakázána a takové jednání je trestným činem nebo proviněním.  Škola je povinna v takovém případě takový trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci policejnímu orgánu.   

(4) V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy, nebo v případě přechovávání takové látky žákem bude škola postupovat stejně jako v bodu (3).

Schváleno pedagogickou radou 23. 1. 2008                             Mgr. Albert Hotový

                                                                                           ředitel školy

Obecná ustanovení 

Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici.

Směrnice je součástí školního řádu školy, podle § 30 odst. (2) školského zákona („Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.“). Směrnice je umístěna na webových stránkách školy a na přístupném místě školy podle § 30 školského zákona, prokazatelným způsobem s ním byli seznámeni zaměstnanci, žáci školy a byli informováni o jeho vydání a obsahu zákonní zástupci žáků.  

  OBSAH 

I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků. 

II. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení nebo kombinace obou způsobů. 

III.Způsob, kritéria a metody získávání podkladů pro hodnocení, zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace. 

IV. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. 

V. Komisionální a opravné zkoušky. 

VI. Školní řád. 

I.Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků, 

1.Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci žáků, byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka. Pedagog musí být schopen ve vedení klasifikačních záznamů doložit, jak k výsledné klasifikaci dospěl. 

2.Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 

3.Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. 

4.Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Slovní hodnocení škola převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání do klasifikace. 

5.U žáka s vývojovou poruchou učení a u žáka se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.  

6.V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi na konci 1. pololetí výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 školského zákona. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání na střední škole. 

7.Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 

8.Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 

9.Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák  v 2. pololetí neprospěl. 

10.Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 

11.Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 

12.Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 

13. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka  a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto nebo školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. Předešlá věta se netýká ŠD. 

14. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka  rozhodne ředitel školy  do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.  

15.Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto řádem. 

Základní vzdělávání 

1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 

2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 

3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: 

a)  napomenutí třídního učitele,

b) důtku třídního učitele,

c) důtku ředitele školy. 

4. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. 

5. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Uložené důtky ředitele školy oznámí třídní učitel při jednání nejbližší pedagogické rady.  

6. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. 

7. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace žáka. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. 

Pravidla pro sebehodnocení žáků

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.

2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.

3. Chyba je přirozená součást procesu učení, učitelé zařazují práci s chybou jako jednu z metod vedoucí k sebehodnocení žáků a důležitou součást procesu učení. Hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem výkonu a výsledků  žáka.

4. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:

    - co se mu daří

    - co mu ještě nejde, jaké má rezervy

    - jak bude pokračovat dál

5. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale     má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

7. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti:

- zodpovědnost

- motivace k učení

- sebedůvěra           

- vztahy v třídním kolektivu. 

8. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

II. Stupně hodnocení  prospěchu  a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního a kombinovaného hodnocení, 

1. Stupně hodnocení  chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií 

1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 

a) 1 - velmi dobré,

b) 2 - uspokojivé,

c) 3 - neuspokojivé. 

Text odpovídá i případnému slovnímu hodnocení.  

       Stupeň 1  (velmi dobré): žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního     řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.      

       Stupeň 2  (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes napomenutí nebo důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. 

       Stupeň 3  (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti vnitřnímu řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 

2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení snahy žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 

3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 

a) 1 - výborný,

b) 2 - chvalitebný,

c) 3 - dobrý,

d) 4 - dostatečný,

e) 5 - nedostatečný. 

4. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení snahy žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 

5. Při hodnocení žáka podle bodů 1  a3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle bodů 1  a 3. 

6. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: 

a) prospěl(a) s vyznamenáním,

b) prospěl(a),

c) neprospěl(a). 

7. Žák je hodnocen stupněm 

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z  předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5  a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,

b) prospěl(a), není-li v žádném z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c) neprospěl(a), je-li v některém z  předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. 

8. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 

a) pracoval(a) úspěšně,

b) pracoval(a). 

9. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. 

10. Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií 

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

- předměty s převahou teoretického zaměření,

- předměty s převahou praktických činností  

- předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

10.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované činnosti,

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

- kvalita výsledků činností,

- osvojení účinných metod samostatného studia.

 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: 

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 

10.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

Při klasifikaci v předmětech  s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

- vztah k práci, k pracovnímu týmu a k praktickým činnostem,

- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

- kvalita výsledků činností,

- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

- obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: 

Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu  týmu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Zodpovědně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu týmu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu týmu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu týmu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje trvalou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, málo dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu týmu  a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. 

10.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova a sportovní hry, zdravotní tělesná výchova.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

- osvojení potřebných dovedností, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

- kvalita projevu,

- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. 

Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: 

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. 

11. Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií 

11.1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy  se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

11.2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

11.3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

11.4. U žáka s vývojovou poruchou učení a se specifickými vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

11.5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení snahy žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

11.6. Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení  

III. Způsob, kritéria a metody získávání podkladů pro hodnocení, 

1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka   i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v   učebních výkonech pro určitou indispozici.  

2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. 

3. Podklady pro průběžné hodnocení a souhrnnou klasifikaci získávají vyučující   zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho   výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné,   ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými   pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků (PORTFOLIO),  konzultacemi s  žáky ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologem, spec. psychologem, lékaři.  

4. Každý vyučující musí mít pro klasifikaci žáka na konci každého klasifikačního období dostatek podkladů a známek.  Podle charakteru předmětu, to znamená známky z ústního projevu, písemného projevu i z praktických činností. Známky získávají vyučující průběžně během celého   klasifikačního období.  Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z   látky celého tohoto období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je   individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná   jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob   doporučen ve zprávě psychologa.  

5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci   zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů,   výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek   hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a   praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel   sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci,  zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky.    

6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel   rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v   určitých obdobích. Testy schválené předmětovými komisemi jsou pro učitele závazné (jejich obsah a rozsah nelze bez odsouhlasení v předmětové komisi měnit).  

7. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut,   informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní   vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni   mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 

8. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci   žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové   klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení,   písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání   pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá klasifikační přehled a veškeré podklady vedení školy.    

9. Vyučující zajistí zapsání známek také do KL  a elektronické matriky a  zodpovídá za  jejich úplnost. Do katalogu a elektronické matriky jsou zapisovány známky z jednotlivých   předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.  

10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému   předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení,   léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující   respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde   byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.   

11. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na   konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební   výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň   prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné   období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat  průběžné klasifikaci, tedy známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům v daném klasifikačním období.    

12. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování   se projednají v pedagogické radě, a to  ve všech čtvrtletích.                                                           

13. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel   školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o   klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky   celkové klasifikace do KL a elektronické matriky, kde klasifikaci potvrdí. Připraví návrhy na umožnění   opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.    

14. Zákonné zástupce žáka informuje o zhoršeném prospěchu a chování žáka:   třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů ve všech čtvrtletích.  

15. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání, na třídních schůzkách nebo konzultačních hodinách. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený   termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje   o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům   žáka, individuálně a neveřejně.     

16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče   vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.       

17. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo   grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během   které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní   zástupci žáka odvolat,  tzn. celý školní rok včetně hlavních   prázdnin. V případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými   zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce   musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.       

18. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména    neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po   nepřítomnosti delší než jeden týden,  žáci nemusí dopisovat do   sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj   informací. Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech   žáka, ale hodnotit  to, co žák umí. Učitel klasifikuje jen probrané   učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není   přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času   k  pochopení, procvičení a zažití učiva.   

19. Třídní učitelé (výchovní poradci) jsou povinni   seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření,   která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a ke způsobům  získávání podkladů pro hodnocení. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv   učitelů (nebo výchovných poradců) na pedagogické radě.          

20. Klasifikace chování      

 Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání   s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel   tento postup nedodrží, mají možnost podat připomínky k hodnocení chování žáka na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy  během klasifikačního období.   

IV.Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, 

1. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky. 

2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.  

3. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.     

a)  Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních.  školy.

b) Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků učitelé zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

c)  V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony   žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Objasněním podstaty neúspěchu, návodem,   jak mezery a nedostatky překonávat,.    

d)  Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.     

e) Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.

f) Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. 

g) Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení, porucha učení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).

h)  Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.                           

7. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.  

Hodnocení nadaných dětí, žáků a studentů, 

1.Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. 

2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

V. Komisionální a opravné zkoušky, 

Komisionální přezkoušení  a  opravné zkoušky 

1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 

2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 

3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením  nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 

4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 

5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 

6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 

7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. 

8. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů, konají opravné zkoušky. 

9. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 

10. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák podmínečně zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 

11. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 

Odlišnosti pro zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí  

1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, a koná zkoušku ve spádové škole, koná ji:

a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího  předmětu Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího předmětu Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 

2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve Školním vzdělávacím programu   kmenové školy. 

3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. 

4. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. 

5. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy. 

6. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

7. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. 

8. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 

9. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona". 

10. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení. 

Kurz pro získání základního vzdělání      

1. Na závěr kurzu koná žák zkoušky z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem pro poslední ročník základního vzdělávání, s výjimkou předmětů volitelných a nepovinných. 

2. Po úspěšném vykonání zkoušek nebo opravných zkoušek žák obdrží vysvědčení. 

3. Konání zkoušek je možné i bez předchozího vzdělávání v denní nebo dálkové formě vzdělávání v kurzu. 

4. Žákovi, který byl v kurzu při zkouškách na závěr kurzu hodnocen z jednoho nebo více předmětů stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, umožní ředitel školy vykonání opravné zkoušky. Opravná zkouška je komisionální a koná se:

a) do dvou měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nejvýše ze dvou předmětů,

b) nejdříve za půl roku od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením z více než dvou předmětů.

VI. Školní řád, 

1. Žák se ve škole chová slušně k dospělým i jiným žákům školy, dbá pokynů pedagogických pracovníků, dodržuje školní řád, řády odborných učeben. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani   jiných osob.      

2. Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin nebo pokynů vyučujících, řádně a systematicky se připravuje na vyučování.  Účastní se činností organizovaných školou. Účast na vyučování případných nepovinných   předmětů a docházka do zájmových kroužků, do školní družiny  a školního klubu je pro přihlášené žáky povinná. Odhlásit se může   vždy ke konci pololetí.       

3. Žák chodí do školy vhodně a čistě  upraven   a oblečen.      

4. Žák zachází s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržuje své   místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chrání školní i soukromý  majetek před poškozením; nosí do školy učebnice a školní potřeby   podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů.       

5. Před ukončením vyučování žáci z bezpečnostních důvodů neopouštějí   školní budovu bez vědomí vyučujících. V době mimo vyučování žáci   zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem.       

6. Žáci chrání své zdraví i zdraví spolužáků; žákům jsou zakázány   všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití   alkoholických nápojů, zneužívání návykových a zdraví škodlivých   látek).       

7. Pokud se žák nemůže zúčastnit výuky, jeho nepřítomnost omlouvají rodiče do 3 dnů písemně nebo telefonicky a po návratu do školy písemně na omluvném listu v žákovské knížce. Informaci  o uvolnění z předem známých důvodů  podávají  rodiče písemně třídnímu učiteli. Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze se souhlasem učitele hodiny (max. na jednu hodinu) nebo se souhlasem třídního učitele (na více hodin) na základě písemné žádosti rodičů. Škola v odůvodněných případech může po rodičích žáka požadovat, aby omluvenka  žákovy absence byla doložena lékařským potvrzením.   

8. Žák má právo na ochranu před jakoukoli formou diskriminace a násilí, má právo vzdělání a na svobodu myšlení, projevu, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek, má právo být seznámen se všemi předpisy se vztahem k jeho pobytu a činnosti ve škole. Každý úraz nebo vznik škody, ke kterému došlo v souvislosti s činností školy hlásí bez zbytečného odkladu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy. 

9. Žák nenosí do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost jeho nebo jiných osob. Cenné předměty, včetně šperků a mobilních telefonů po dobu pobytu ve škole neodkládají, pouze pokud k tomu mají vyčleněná místa k tomu určená, to jest osobní uzamykatelné skříňky, případně na pokyn vyučujících, kteří je po stanovenou dobu přeberou do úschovy a zajistí jejich bezpečnost.  

Závěrečná ustanovení 

1.      Kontrolou provádění ustanovení této směrnice je statutárním orgánem školy pověřen zaměstnanec:

2.      O kontrolách provádí písemné záznamy

3.      Zrušuje se předchozí znění této směrnice ze dne 24. 1. 1996 Uložení směrnice v archivu školy se řídí spisovým řádem školy.

4.      Směrnice nabývá účinnosti dnem  :   21. 11. 2007

V Praze dne  21.11. 2007                                                       Mgr. Albert Hotový

                                                                                               ředitel školy

Příloha: 

Přehled právních předpisů a materiálů školy ze kterých klasifikační řád vychází: 

Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),  ve znění  pozdějších předpisů

Vyhláška č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb.

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Hodnocení žáků a autoevaluace školy, viz příloha 

Hodnocení žáků a autoevaluace školy 

1. Hodnocení žáka ve škole 

Hodnocení žáka  se v souladu s hodnotami a vizí školy a s cíli ŠVP zaměřuje na široké spektrum projevů žáka v oblasti poznávací, činnostní a hodnotové. 

Hodnocení je zaměřeno na poskytování zpětné vazby o průběhu a výsledku  práce. Ta informuje žáka i rodiče, jak může v průběhu vzdělávání dosáhnout lepších  výsledků, a vede k zamyšlení se nad vlastní prací.  

-     Důležitou součástí hodnocení žáků je sebehodnocení.  Posiluje sebeúctu

a sebevědomí žáků a je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi  vyučujícími způsobem přiměřeným věku žáků. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit co se mu daří, co mu ještě nejde, jaké má rezervy a jak bude pokračovat dál. Sebehodnocení doplňuje a rozšiřuje evaluační procesy a aktivizuje žáka. 

-   Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci o chybě se žáky mluví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Práce s chybou je prvkem procesu učení. Hodnocení žákova výkonu musí být doprovázeno rozborem výstupu žáka.  

-     Jedním z možných výstupů pro hodnocení je osobní portfolio žáka, které dlouhodobým shromažďováním informací o vzdělávacím procesu a průběžných výsledcích žáka směřuje ke komplexnímu zhodnocení procesu jeho učení. Portfolio využívá různých forem práce a umožňuje  různé formy hodnocení. 

 -   Žák je hodnocen především za to, co umí, o co usiluje, v čem je dobrý, ne   za chyby nebo odlišnosti.  

–  Hodnocení respektuje individuální možnosti  žáka. Žák by měl dostat příležitost ukázat, co umí, co ho zajímá, v čem se  zlepšuje. Kladné hodnocení je jedním z důležitých motivačních     činitelů. 

2. Pravidla pro hodnocení žáka 

   Hodnocení žáků je jedním z výrazných faktorů ovlivňujících klima školy. Předpokladem k tomu, aby hodnocení žáků přispívalo k vytváření pozitivního klimatu školy a nebylo vnímáno jako ohrožení, je respektování několika faktorů: 

             * jasná a společně stanovená pravidla hodnocení – přehledná, pochopitelná, 

                všeobecně známá a všemi akceptovaná 

             * transparentnost – jsou všeobecně známy a dodržovány postupy hodnocení 

             * stanovení kritérií – společné stanovení kritérií hodnocení omezuje

                subjektivismus  hodnocení 

             * předvídatelnost – žákovi je známo co a kdy bude hodnoceno, žák ví, jak bude 

                prokazovat, co se naučil 

             * přiměřenost – nemá smysl hodnotit všechno a pořád 

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení v 1. až 9. ročníku je vyjádřeno klasifikační stupnicí, slovně nebo kombinací obou způsobů na konci prvního a druhého pololetí. 

 Při hodnocení stupnicí jsou výsledky vzdělávání a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 

Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat  průběžné klasifikaci, tedy známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům v daném klasifikačním období.    

U žáka s vývojovou poruchou učení a se specifickými vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti diagnostiky příznaků poruchy a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje porucha žáka, a na obou stupních školy. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. 

Chování neovlivňuje hodnocení výsledků ve vyučovacích předmětech. 

Klasifikace je jednou z  forem hodnocení, ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje hodnocení žáka souhrnné a průběžné. Během procesu hodnocení se buduje důvěra mezi učitelem a žákem, hodnocení je prvotně zaměřeno jako informace pro žáka a jeho rodiče.  

Souhrnné hodnocení žáka se stanovuje na konci každého čtvrtletí, učitel posuzuje výkony žáka komplexně, hodnotí jeho osobní pokrok. Jeho součástí je i sebehodnocení žáka; diskusí a argumentací se posiluje vytváření dovednosti sebehodnocení u žáka. Toto hodnocení je souhrnnou zpětnou vazbou i o cílech vzdělávání v dalším období. 

V oblasti průběžného hodnocení jde především o formativní funkci hodnocení, o zpětnou vazbu žákovi, o jeho povzbuzení a motivaci. Učitelé proto uplatňují pestrou škálu nástrojů hodnocení podle ročníků a charakteru předmětu; body, škály, stupnice, procenta, grafy, piktogramy…Dokumentují tak i úroveň sociálních dovedností žáka. 

Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka získává učitel různými metodami, formami a prostředky. Zejména diagnostickým pozorováním žáka a jeho výkonů, monitorováním a analýzou výsledků jeho činností, písemnými výstupy, různými druhy zkoušek a testů, rozhovory se žákem, rodiči, konzultacemi s dalšími učiteli, případně pracovníky odborných pracovišť. 

Písemné práce a další druhy zkoušek musí být rovnoměrně rozloženy v jednotlivých klasifikačních obdobích na celý školní rok. 

 O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. 

 Pedagog musí být schopen ve vedení klasifikačních záznamů doložit, jak k výsledné klasifikaci dospěl. Rozhodování o výsledné známce za klasifikační období nemůže zásadně ovlivnit jedna práce žáka. 

Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci žáků, byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.     

Informace rodiče získávají na třídních schůzkách, které škola organizuje minimálně dvakrát ve školním roce, podle potřeby pak individuálně na konzultačních hodinách jednotlivých učitelů. Další údaje jsou na webových stránkách školy, aktuálnost zajistí i plánovaný systém ON LINE.

 3. Autoevaluace školy a její autoevaluační činnost 

    Škola provádí vlastní hodnocení na základě kritérií pro hodnocení vycházejících ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a Vyhlášky č. 15/2005 Sb. § 8 a 9. Dále vychází z vývoje školy v čase, z dřívějšího stavu  školy a z hodnocení dílčích sledovaných jevů. Provádí také dostupné porovnávání se stavem obvyklým ve školách se srovnatelnými podmínkami. 

    Vlastní hodnocení vnímáme jako proces, jehož výsledkem je zpětná vazba o naplňování koncepce školy a cílů ŠVP daných zákonem. Cílem hodnocení je objektivně zjistit a posoudit kvalitu a efektivitu vzdělávání. Na základě zjištění a vyhodnocení pak průběžně a účinně proces výuky  vylepšovat.

 Ředitel školy vydává tento Vnitřní řád ŠD, jako součást Organizačního řádu školy. Určuje pravidla provozu, stanoví režim ŠD, je závazný pro pedagogické pracovníky a má informativní funkci pro rodiče. Prokazatelné seznámení rodičů s tímto řádem provedou vychovatelky ŠD při zápisu dětí do ŠD.   

Poslání školní družiny 

ŠD jsou zřizovány podle zákona č 561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhlášky MŠMT č 74/2005, o  zájmovém vzdělávání. 

Školní družina tvoří ve dnech školního vyučování mezistupeň mezi výukou ve škole a výchovou v rodině. ŠD není pokračováním školního vyučování, má svá specifika, která ji odlišují od  školního vyučování. Hlavním posláním ŠD je zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a rekreace  žáků, částečně také dohledu nad žáky. 

Školní družina se ve své činnosti řídí zejména vyhláškou č 74/ 2005 Sb. o zájmovém vzdělávání,  rozhodnutím zřizovatele a směrnicemi školy. 

 1. Přihlašování a odhlašování 

1.1. Ve školní družině (školním klubu) – dále jen ŠD (případně ŠK),  je jmenována vedoucí vychovatelka, která   zajišťuje přihlašování a odhlašování žáků, ve spolupráci s hospodářkou školy, vede evidenci placení poplatků,   předává informace rodičům, vyřizuje náměty a stížnosti. 

1.2. O zařazení dětí do školní družiny rozhoduje ředitel školy. 

1.3. Za pobyt dětí ve ŠD je vybírán poplatek, jehož výši stanovuje ředitel školy   úplata se platí na měsíc předem, lze ji   zaplatit předem i na delší období. Pokud za žáka není zaplacen   poplatek, ředitel školy může rozhodnout o jeho vyřazení z družiny od   prvního dne dalšího měsíce. 

1.4. Rodiče nebo jiní zákonní zástupci žáka přihlášeného k   pravidelné docházce do družiny sdělí družině rozsah docházky žáka a   způsob odchodu žáka z družiny; tyto údaje jsou zaznamenány na   zápisním lístku. Omluvu nepřítomnosti žáka v družině, odchylky od   docházky žáka nebo pokud má žák odejít ze ŠD jinak či s jinou osobou,   než je obvyklé a je uvedeno na zápisním lístku, sdělí rodiče tuto   skutečnost družině písemně. Předem známou nepřítomnost žáka v družině   zákonný zástupce oznámí písemně. 

1.5. V docházkovém sešitě je zaznamenáván příchod žáka do ŠD, odchod   jen pokud se údaj liší od zápisního lístku a písemných omluvenek. 

1.6. Přihlašování a odhlašování žáků ze ŠD je prováděno na základě písemných žádostí rodičů žáka. Zápisní lístek, odhláška ze ŠD.     

2. Organizace činnosti  

2.1. Provozní doba ŠD: ranní  7. 00 – 7. 45 hod, odpolední 11. 45 – 17. 00 hod.

Rozvrh činnosti jednotlivých oddělení:

Aby nebyla narušována činnost oddělení, jsou pro odchody dětí stanoveny tyto doby:    12.30 –  12.50, 13.30 – 13.50, 15.00 – 17.00. Provoz ŠD končí v 17. 00 hodin. Při nevyzvednutí žáka do stanovené doby rodiči, vychovatelka nejdříve podle možností informuje telefonicky rodiče žáka, osoby uvedené na přihlášce dítěte, pokud je tento postup bezvýsledný, po ukončení provozu školy, volá pohotovost sociální péče tel. 278 289 697. 

2.2. Činnost ŠD probíhá v těchto místnostech: 4 oddělení ŠD. Ranní ŠD po upozornění dětí v oddělení příslušného vychovatele, koncová ŠD ( 16.00 – 17.00) v prostorách  oddělení u videotelefonu.

2.3. Oddělení ŠD se naplňuje nejvýše do počtu 30 žáků denně přítomných. Jedná se o žáky, kteří jsou v daný čas fyzicky přítomni.  Do jednoho oddělení ŠD lze zapsat maximálně 30 pravidelně docházejících žáků.  

2.4. Do školní družiny přicházejí žáci po skončení vyučování pod   vedením toho vyučujícího, který vyučoval poslední hodinu. Žáky  přebírá od vyučujícího  vychovatelka příslušného oddělení. 

2.3. Rozsah denního provozu ŠD a rozvrh činnosti stanovuje ředitel školy. 

2.6. Družina realizuje zájmové vzdělávání zejména formou zájmových   činností, odpočinkových a klidových, také  umožňuje žákům přípravu na vyučování.

-          Příprava na vyučování zahrnuje okruh činností související s plněním školních povinností, není to však povinná činnost ŠD. Může jít o vypracovávání domácích úkolů (pouze se souhlasem rodičů, nikoliv před 15. hodinou, vychovatelka žákům úkoly neopravuje, není vhodné pro žáky 1. tříd), nebo zábavné procvičování učiva formou didaktických her (včetně řešení problémů), ověřování a upevňování školních poznatků v praxi při vycházkách, exkurzích a dalších činnostech; získávání dalších doplňujících poznatků při průběžné činnosti ŠD (např. vycházky, poslechové činnosti, práce s knihou a časopisy). 

2.7. Činností družiny a klubu se mohou zúčastňovat i žáci nezařazení do družiny a klubu. Počet žáků nesmí překročit stanovený limit s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. 

2.8. V době hlavních prázdnin v průběhu školního roku je zajišťován provoz ŠD po dohodě se zřizovatelem. Před každými prázdninami rozdají s dostatečným předstihem vychovatelky ŠD všem žákům navštěvujícím ŠD informace o tom, na které škole bude ŠD otevřena. Rodiče sem své dítě  přihlašují písemně.  

2.9. V době mimořádných prázdnin nebo mimořádného volna je činnost  školní družiny zajištěna, s případným omezením podle počtu přihlášených dětí. 

2.10. Rodiče a další návštěvníci do učeben ŠD běžně nevstupují.    

2.11. Do ŠD mohou být se souhlasem ředitele školy dočasně umísťováni žáci, kteří do ní nejsou přihlášeni, např. při dělených hodinách, v době, kdy je z různých důvodů cíleně či neplánovaně přerušena výuka, apod. Nesmí však být překročen nejvýše přípustný počet  žáků v oddělení. 

2.12. Při postupných odchodech žáků z jednotlivých oddělení domů, je možné spojit činnost oddělení v době, kdy počet žáků v takto spojených odděleních je max. 30. Stejně tak se postupuje při spojování činnosti, kdy každé oddělení vykonává jinou činnost. 

2.13. Rozsah denního provozu projednává  ředitel se zřizovatelem. Ředitel schvaluje podpisem na úvodní stránce přehledu výchovně vzdělávací práce, týdenní skladbu zaměstnání. ŠD může v rámci své běžné činnosti, v průběhu stanovené provozní doby ŠD,  zřizovat zájmové kroužky, jejichž členové mohou být i žáci, kteří nejsou přihlášeni do školní družiny k pravidelné docházce. Činnost v těchto kroužcích,  pro žáky nezapsané k pravidelné docházce do ŠD, může být poskytována za úplatu. 

2.14. ŠD může zřizovat zájmové kroužky a další činnosti (jako např. výlety, exkurze, sportovní a kulturní akce atp.),  které jsou uskutečňovány mimo stanovenou provozní dobu ŠD. Členství v těchto kroužcích, resp. na těchto aktivitách není vázáno na zápis do ŠD. Tyto činnosti mohou být poskytovány za úplatu. 

2.15. Zákonní zástupci v případě potřeby řeší problémy v době konzultačních hodin vychovatelek.

 3. BOZP 

3.1. Pro činnost ŠD platí stejná ustanovení o BOZP jako ve školním řádu, pokud ŠD pro svoji činnost využívá odborné učebny (např. tělocvična, cvičná kuchyňka, dílna,…), řídí se příslušnými řády pro tyto učebny. Žáci přihlášení do ŠD jsou poučeni o BOZP a záznam o poučení je uveden v třídních knihách jednotlivých oddělení. 

3.2. Pitný režim je zajištěn nápojovými automaty. 

3.3. Systém a organizaci přecházení a předávání dětí do zájmových útvarů, stanovuje a  upravuje vedoucí vychovatelka každý  školní rok, nebo  podle měnící se situace. Děti i rodiče jsou s tímto, prokazatelným způsobem seznámeni.                                                                      

4. Chování  žáků 

4.1. Žák bez vědomí vychovatelky oddělení školní družiny neopouští. Za žáka, který byl ve škole a do ŠD se nedostavil, nebyl předán, vychovatelka   neodpovídá. 

4.2. Doba pobytu žáka ve ŠD se řídí údaji uvedenými na zápisním lístku. 

4.3. Ve ŠD se žák řídí pokyny vychovatelek, školním řádem a řádem školní družiny pro žáky, který je vyvěšen v učebně. 

4.4. Na hodnocení chování žáka ve školní družině se vztahují ustanovení vyhlášky o základní škole, t.j. udělování napomenutí, důtky třídního učitele, důtky ředitele školy, klasifikace   sníženou známkou z chování na vysvědčení.  

4.5. Pokud žák narušuje  soustavně školní řád a činnost ve školní družině, může být rozhodnutím   ředitele z družiny vyloučen. Ředitel může rozhodnout o vyloučení žáka ze ŠD, pokud tento žák soustavně nebo nějakým významným projevem porušil kázeň a pořádek, ohrožuje zdraví a bezpečnost své i ostatních, dlouhodobě svévolně nenavštěvuje ŠD, nebo z jiných zvláště závažných důvodů. U ŠD, ŠK základní školy zřizovaných obcí nemá tento akt povahu správního řízení (ředitel nevydává rozhodnutí).  

 5. Dokumentace 

5.1. V družině se vede tato dokumentace:

a) Přehled o úplatách,

b) plán práce na měsíc,                                         

c) zápisné lístky pro žáky, kteří jsou přihlášeni k pravidelné docházce,odhlašovací lístek

d) přehled výchovně vzdělávací práce,

e) docházkový sešit,

f) celoroční plán činnosti 

Závěrečná ustanovení 

1.      Kontrolou provádění ustanovení této směrnice je statutárním orgánem školy pověřen zaměstnanec: vedoucí vychovatelka ŠD

2.      O kontrolách provádí písemné záznamy 

V Praze dne 18. 1. 2006

                                               Mgr. Albert Hotový                                                                                           ředitel školy

Profil | Info | Učitelé | Třídy | Akce | Sport | Foto | Úspěchy

Z výuky | Rozvrhy | Rada | Škola | Řády

Stránky podporují Microsoft Internet Explorer 5.0 a vyšší

Připomínky a vzkazy k www stránkám: vestak@hostynska.cz

Copyright (c) Jan Vesták 2000